Celý text se týká výhradně fyzických osob, občanů ČR. Veškeré číselné údaje jsou platné ve zdaňovacím období roku 1999 a pro léta předchozí či následující je nutno použít aktualizované hodnoty.
ZDP klasifikuje dani podrobené příjmy fyzických osob – občanů celkem do pěti skupin: příjmy ze závislé činnosti (ze zaměstnání, §6 ZDP), z podnikání (§7), z kapitálového majetku (§8), z pronájmu (§9) a ostatní příjmy (§10). V případě chovatelů přicházejí v úvahu příjmy podle §10 odst. 1 písm. a), popř. podle §7, a to podle toho, zda činnost, z níž plynou příjmy, není či je podnikáním.
Výchozí normou je živnostenský zákon (455/1991 Sb., více než 10krát
novelizován). Podle §2 živnostenského zákona se živností rozumí činnost
a) soustavná,
b) provozovaná samostatně,
c) vlastním jménem,
d) na vlastní odpovědnost,
e) za účelem dosažení zisku,
přičemž tyto znaky musí být splněny všechny současně.
Vlastní drobná pěstitelská a chovatelská činnost prováděná fyzickými osobami není živností (§3 odst. 3 písm. f) živnostenského zákona). Chov zvířat je zahrnován do pojmu zemědělská výroba; provozování zemědělské výroby také není živností (§3 odst. 3 písm. e). Není-li ovšem předmětem činnosti chov, nýbrž prodej krmiv, jejich výroba, výcvik psů, provozování salonů krásy domácího zvířectva apod., jde při splnění obecných znaků živnosti (viz výše písmena a) až e)) o živnost. Pokud ji provozujete bez živnostenského listu, vystavujete se nebezpečí postihu živnostenským úřadem.
Splňuje-li vaše činnost obecné znaky podnikání (viz výše body a) až e)), získáváte postavení podnikatele (z hlediska obchodního práva i daní) v případě zemědělské výroby zápisem do evidence samostatně hospodařících rolníků, v případě živnosti vydáním živnostenského listu. (Postavení samostatně hospodařících rolníků je upraveno zákonem 105/1990 Sb. ve znění zákonů 219/1991 Sb. a 455/1991 Sb.)
Předpokladem obou případů registrace podnikatele – živnostníka i samostatně hospodařícího rolníka – je naplnění všech výše uvedených znaků a) až e). Chovatel s registrovaným názvem chovatelské stanice splňuje znaky a) až d) (existence chovatelské stanice je důvodným předpokladem, že jde o činnost, která se může za obdobných podmínek opakovat, čímž je znak soustavnosti naplněn). Není-li činnost vykonávána za účelem dosažení zisku (bez ohledu na to, zda zisku nakonec bylo či nebylo dosaženo), nejde o podnikání, nemůže být předmětem registrace, a příjmy z ní plynoucí se zdaňují podle §10 odst. 1 písm. a) ZDP („ostatní příjmy“).
Možnost uplatnit výdaje paušální částkou a procentní výše paušálu závisí na druhu zdanitelných příjmů. V případě zemědělské výroby činí 50% (a to v případě příjmů podle §7 i podle §10), u živností 25% (jen pro §7). Pojem zemědělské výroby byl zmíněn výše, pro účely daně z příjmů je upřesněn sdělením ministerstva financí čj. 153/7023/1994 ve znění sdělení MF čj. 153/12828/1994 a chov psů je v něm explicitně uveden.
Při uplatňování výdajů ve skutečné výši je třeba respektovat věcnou a časovou souvislost mezi příjmy a výdaji. Pro některé druhy výdajů ZDP velmi přesně stanoví, které výdaje jsou či nejsou daňově uznatelné (§24, §25). Častou chybou, loni neodborně diskutovanou v odborných kynologických časopisech, je zahrnutí členských příspěvků zájmových sdružení mezi výdaje snižující základ daně. ZDP výslovně stanoví, že členské příspěvky jsou daňově uznatelným výdajem v případě, kdy členství nařizuje zákon. V ostatních případech bývají považovány za dobrovolné plnění, které nesnižuje základ daně. Protože v ČR žádný zákon nenařizuje žádnému subjektu býti členem klubu chovatelů, nejsou členské příspěvky příslušnému klubu daňovým výdajem. (Naopak pro chovatelský klub jakožto právnickou osobu nejsou členské příspěvky zdanitelným příjmem.) Jiné platby chovatelskému klubu (za zápis štěňat apod.) jsou daňově uznatelné, neboť jde o platbu za konkrétní službu poskytnutou klubem. Podobně je přesně upraveno např. uplatňování cestovních výdajů.
Pokud majetek slouží zároveň osobní potřebě i jako zdroj příjmů, je třeba výdaje uplatňovat v poměru jeho využití. Toto ustanovení se snadno použije pro technická zařízení (automobil, mraznička, budova), kde lze poměr využití vyčíslit. Horší to je v případě psa, který je přítelem rodiny, zároveň však je zdrojem příjmů (za štěňata nebo za krytí). V případech, kdy pes je především společníkem rodiny a není chován výlučně pro plemenitbu, lze stěží do výdajů plně zahrnout náklady na běžnou stravu a péči. Jako bezpečné řešení se v takových případech jeví do daňově účinných výdajů zahrnout náklady bezprostředně související s příjmem (zvýšená výživa feny v době březosti a laktace, doprava feny za psem nebo psa k feně pro krytí, výživa štěňat, veterinární péče související s porodem, odměna chovatele majiteli psa za krytí, poplatky za krycí list, zápis štěňat, inzerce atd.).
Stanovení základu daně je třeba finančnímu úřadu při kontrole doložit. Pokud budete výdaje uplatňovat paušálem, postačí evidence dosažených příjmů. Pokud se rozhodnete uplatnit výdaje ve skutečné výši, musíte v případě příjmů dle §7 vést účetnictví se všemi náležitostmi podle zákona o účetnictví; v případě příjmů podle §10 stačí vést průkaznou evidenci příjmů a výdajů organizovanou dle vašeho uvážení. Připomínáme, že předmětem daně jsou i takové příjmy, které jsou nižší než související výdaje, je třeba je ke zdanění přiznat (uvést v daňovém přiznání) a být připraveni prokázat výši výdajů.
V případě podnikání (příjmy dle §7) může být dílčí základ daně i záporný (činnost byla v tomto roce prodělečná). Ztráta se pak kompenzuje v rámci jednoho roku s ostatními příjmy poplatníka (s výjimkou příjmů podle §6 – ze zaměstnání). Pokud není v témž roce s čím kompenzovat, ztrátu je možno od základu daně odečíst v následujících sedmi letech (opět s vyloučením kompenzace s příjmy podle §6). V případě příjmů zdaňovaných podle §10 není možno případnou ztrátu kompenzovat s příjmy z jiných zdrojů ani ji odčítat v dalších letech.
Pokud úhrn příjmů podle §10 odst. 1 písm. a), tj. z nahodilých činností (pozor – příjmy, nikoli po odpočtu výdajů) za jeden kalendářní rok u jednoho poplatníka nepřevýší 10 000 Kč, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. To znamená, že se vůbec neuvádějí v daňovém přiznání a daň se z nich neplatí. Přesáhnou-li 10 000 Kč, podléhají celé tyto příjmy zdanění a základem daně jsou příjmy snížené o výdaje. Do roku 1996 včetně činil tento limit 6000 Kč.
Poplatník, který měl v uplynulém roce jiné zdanitelné příjmy než ze zaměstnání a takové, z nichž daň sráží plátce zvláštní sazbou (to jsou například úroky a dividendy), je povinen podat Přiznání k dani z příjmů fyzických osob typu B do konce března následujícího roku, daň si v přiznání sám vypočítat a v téže lhůtě ji zaplatit. Tiskopis Přiznání lze vyzvednout na kterémkoli finančním úřadě, současně s tiskopisem obdržíte i Poučení k jeho vyplnění, v něm naleznete podrobnější návod k vyplnění jednotlivých kolonek včetně sazeb daně a platné výše nezdanitelných částek, které můžete od základu daně odečíst. Přiznání podáváte a daň platíte finančnímu úřadu příslušnému podle místa trvalého bydliště. Pokud přiznání k dani z příjmů zpracovává a podává na základě plné moci poplatníka daňový poradce, prodlužuje se termín pro jeho podání i pro placení daně do konce června.
Na tomto místě je třeba upozornit na jednu záludnost zákona o dani z přidané hodnoty: je-li alespoň jeden z účastníků sdružení plátcem DPH, stávají se okamžikem uzavření smlouvy o sdružení plátci DPH všichni. A to i v případě, že sdružení není sjednáno za účelem podnikání. Noví plátci DPH musí ke dni uzavření smlouvy o sdružení podat finančnímu úřadu přihlášku plátce DPH. Účastníkům sdružení, zejména nepodnikatelům, tím vzniká povinnost pravidelně (čtvrtletně nebo měsíčně) podávat přiznání k DPH, zpravidla bez jakéhokoli obratu. Protože jde o nepříjemnou povinnost spojenou se sankcemi za nesplnění, doporučuji po ukončení činnosti sdružení požádat finanční úřad o zrušení registrace k DPH.
Příjmy plynoucí z bezpodílového spoluvlastnictví (od 1.8.1998 společného jmění) manželů – například odměnu za krytí psem, který je v bezpodílovém spoluvlastnictví (resp. patří do společného jmění) – přiznává ke zdanění jen jeden z manželů a poplatníci si mohou vybrat, který (§10 odst. 2 ZDP). Zákon nevylučuje, aby manželé mezi sebou uzavřeli dohodu o sdružení podle §829 obč. zákoníku a příjmy si mezi sebe rozdělili v dohodnutém poměru. Správce daně by však snížení daňové povinnosti tímto způsobem mohl hodnotit jako obcházení zákona a s poukazem na ustanovení §2 odst. 7 zákona o správě daní a poplatků by daň doměřil.
Častým případem jsou rodiny s dětmi. Jak ovlivní příjmy z chovatelské činnosti různá sociální zvýhodnění a dávky:
1. Manželé zaměstnáni, vlastní psa, v kalendářním roce obdrželi odměnu za krytí ve výši 6000 Kč. Kromě zaměstnání nemají další dani podrobené příjmy.
Jde o příjem podle §10 odst. 1 písm. a). Protože částka 6000 Kč nedosahuje limitu 10000 Kč za rok, je od daně osvobozena. Není třeba podávat přiznání k dani z příjmů.
2. Manželé zaměstnáni, vlastní psa, v kalendářním roce obdrželi odměny za krytí v úhrnné výši 12000 Kč. Kromě zaměstnání nemají další dani podrobené příjmy.
Jde o příjmy podle §10 odst. 1 písm. a), jejichž úhrnná výše přesahuje limit pro osvobození (10000 Kč). Ve většině případů bude snazší i výhodnější uplatnit paušální výdaje ve výši 50% příjmů než prokazovat výdaje ve skutečné výši.
Příjmy budou zdaněny u jednoho z manželů podle jejich rozhodnutí. Ten si od zaměstnavatele vyžádá Potvrzení, vyplní přiznání k dani z příjmů fyzických osob typ B, 2. oddíl (§6 příjmy ze závislé činnosti) podle údajů od zaměstnavatele a 6. oddíl (§10 ostatní příjmy) takto
| druh příjmů | příjmy | výdaje | rozdíl | kód |
|---|---|---|---|---|
| krytí psem | 12000 | 6000 | 6000 | P |
| Úhrn kladných rozdílů (dílčí základ daně) | 6000 |
Vyplňování dalších řádků se provede podle poučení (součty, nezdanitelné částky, stanovení daně). Od vypočtené daňové povinnosti se ve 14. oddíle (placení daně) odečte to, co zaměstnavatel srazil při výplatě mzdy. Zbytek daně je třeba doplatit; pokud by vznikl přeplatek (zaměstnavatel srazil v úhrnu více než činí celková daňová povinnost), můžete do 6 let požádat o jeho vrácení podle §64 zákona o správě daní a poplatků (zákon 337/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů).
3. Chovatel, vlastník feny, za štěňata utržil celkem 33000 Kč. Má evidovány tyto výdaje spojené s odchováním štěňat
| výživa štěňat | 11000 Kč |
| zvýšená výživa feny v době březosti a laktace | 3000 Kč |
| zápis štěňat, vystavení PP | 1800 Kč |
| očkování štěňat | 1200 Kč |
| odměna majiteli psa za krytí | 5500 Kč |
| další související výdaje | 1500 Kč |
Příjem 33000 Kč je předmětem daně z příjmů pode §10. Jde o příjem ze zemědělské výroby. Přesahuje částku 10000 Kč, takže není od daně osvobozen.
Výdaje související s příjmem lze uplatnit buď ve výši 50% příjmů, tj. 16500 Kč, bez nutnosti jejich prokazování (a potenciálního rizika jejich zpochybnění finančním úřadem při kontrole), nebo ve skutečné výši (24000 Kč). Zde je výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši.
4. Totéž jako v příkladu 3, ale chovatel utržil jen 26000 Kč, protože jedno z osmi štěňat si ponechal a jedno daroval příteli.
V případě uplatnění výdajů paušálem: příjmy 26000, výdaje 13000, dílčí základ daně 13000.
V případě uplatnění výdajů ve skutečné výši je nutné přihlédnout k tomu, že jde o výdaje na odchov všech osmi štěňat, zatímco předmětem daně je příjem z prodeje pouze šesti z nich. Do výdajů, souvisejících se zdanitelným příjmem, lze zahrnout jen poměrnou část, v našem případě 6/8 z 24000 Kč, tedy 18000 Kč. Dílčí základ daně činí 26000 – 18000 = 8000 Kč. Pro poplatníka bude opět výhodnější uplatnit výdaje ve skutečné výši.
5. Totéž jako v příkladu 3, ale chovatel utržil jen 26100 Kč, protože si jedno z osmi štěňat ponechal a jedno prodal příteli za 100 Kč.
Předmětem daně je příjem z prodeje sedmi štěňat. Do výdajů, souvisejících se zdanitelným příjmem, lze zahrnout 7/8 z 24000 Kč, tedy 21000 Kč. Dílčí základ daně činí 5100 Kč, což je o 2900 Kč méně než v předchozím příkladě.
Důležité upozornění: Pokud by přítelem, jemuž bylo štěně prodáno podstatně levněji ve srovnání s ostatními, byla osoba blízká (§116 občanského zákoníku), bylo by nutno základ daně upravit tak, jako by se jednalo o prodej za běžnou cenu, jaká by byla sjednána mezi nezávislými subjekty. I v jiných případech byste měli být připraveni zdůvodnit podstatně nižší cenu štěněte. Jinak se vystavujete riziku, že finanční úřad doměří daň z příjmů s odůvodněním, že nízká cena byla stanovena za účelem snížení daňového základu. Blíže viz §23 odst. 7 ZDP.
6. Majitel krycího psa utržil za krytí 4000 Kč, doložené výdaje v témž kalendářním roce k dosažení tohoto příjmu činí 5000 Kč. Kromě toho za 8000 Kč sousedovi pronajal obytný přívěs na dovolenou.
Oba druhy příjmu jsou předmětem daně podle §10 odst. 1 písm. a) ZDP a jejich úhrn přesahuje limit 10000 Kč pro osvobození. V daňovém přiznání se v 6. oddílu (§10 ostatní příjmy) vyplní
| druh příjmů | příjmy | výdaje | rozdíl | kód |
|---|---|---|---|---|
| krytí psem | 4000 | 5000 | -1000 | |
| pronájem obytného přívěsu | 8000 | 8000 | ||
| Úhrn kladných rozdílů (dílčí základ daně) | 8000 |
7. V roce 1996 byl dovezen chovný pes a majitel za něj zaplatil 20000 Kč. Další výdaje v roce 1996 spojené s uchovněním psa v ČR a výstavami činily 2000 Kč. V roce 1996 majitel utržil za krytí celkem 12000 Kč a v roce 1997 celkem 20000 Kč.
Přiznání k dani z příjmů v roce 1996: příjmy činí 12000 Kč, výdaje činí 22000 Kč (to za předpokladu, že pes je pořizován výlučně pro dosahování příjmů za krytí, jinak by bylo nutno výdaj na pořízení psa přiměřeně krátit). Základ daně je nula, ztrátu není možno kompenzovat s jinými příjmy ani zohlednit v následujících letech.
Přiznání k dani z příjmů v roce 1997: příjmy činí 20000 Kč. Základem daně je příjem po odpočtu výdajů uhrazených v roce 1997 (lze použít i paušál 50%), v žádném případě však základ daně nelze snížit o „ztrátu“ z roku 1996 (žádná daňově účinná ztráta nevznikla).
8. Chovatelka, na další mateřské dovolené, pobírá rodičovský příspěvek a kromě chovatelství nemá jiné příjmy. V jediném vrhu ve zdaňovacím období bylo 10 štěňat, za něž utržila 36000 Kč. Evidované výdaje činí celkem 30000 Kč.
Zdanitelný příjem podle §10 odst. 1 písm. a) ZDP činí 36000 Kč, související výdaje činí 30000 Kč, dílčí základ daně činí 6000 Kč. Nevyplatí se uplatnit výdaje paušálem (procentem z příjmů).
Chovatelka musí podat přiznání k dani z příjmů typ B a vyplní v něm:
Chovatelka musí podat přiznání k dani z příjmů typ B a vyplní v něm: Manžel nemůže uplatnit odčitatelnou položku na vyživovanou manželku, protože její příjmy činí 36000 Kč, což převyšuje limit 34920 Kč (pobírané sociální dávky – rodičovský příspěvek – se pro tento účel do příjmů nezapočítávají).
Pokud chovná fena je v bezpodílovém spoluvlastnictví (resp. společném jmění) manželů, je zde ještě jiná možnost. Příjmy z chovatelství může přiznat manžel – jde o příjmy plynoucí z bezpodílového spoluvlastnictví, byť by chovatelská stanice byla registrována na jméno manželky. Manželka nevykáže žádné příjmy. Základ daně z příjmů manžela vzroste o 6000 Kč (příjmy z chovatelství po odpočtu výdajů) a klesne o 19884 Kč (odčitatelná položka na vyživovanou manželku). Manžel v tomto případě musí podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob, manželka nemusí. Tato varianta je výhodnější než prvně uvedená.
Mgr. Květoslava Coufová, daňový poradce č. reg. 2772
RNDr. Petr Couf, daňový poradce č. reg. 2398
chovatelská stanice dalmatinů Tečkovaný svět